02. Voldemortův trik
Harry spolu se svými spolužáky brzo poznal, že pátý ročník nebude žádný med. Učitelé je zasypávali hromadami domácích prací a tak jim nezbýval skoro žádný čas na něco jiného. Harry se tak nemohl dočkat prvního famfrpálového tréninku. Už třetí školní den si ho odchytla Angelina a oznámila mu, že začínají už o tomto víkendu. Harry zajásal. Famfrpál mu opravdu hodně chyběl. Hermiona jen otočila oči v sloup, ale kupodivu nic neříkala. Asi zjistila, že to stejně k ničemu nevede…
V pátek už se studenti sotva ploužili. Bylo neuvěřitelné, nakolik byl ten první týden vyčerpávající. A to radši nechtěli ani pomyslet na to, jak to bude vypadat později. Páteční výuku zakončovali obranou. Jak se na ni prve těšili, tak by si teď šli radši lehnout než se ještě soustředit na kouzla…
Do učebny vešli jako banda zpráskaných psů. Sotva však vešli dovnitř, ustrnuli. Učebna byla pryč. Místo toho se ocitli na louce uprostřed lesa, kde je všude okolo obklopovaly vysoké stromy, které čněly až někam do nebes.Zajásali, bylo to úžasné kouzlo, které jim dopřeje učit se, ale přitom se nadýchat čerstvého vzduchu. Posadili se do trávy a čekali. Profesorka ale nepřicházela. A když se ještě za stromy začaly obrovskou rychlostí blížit bouřkové mraky, znervózněli.
„Měli bychom pro někoho dojít,“ řekla Hermiona a vyskočila na nohy. Zůstala však stát, jakoby do ní udeřilo. Dveře učebny byly pryč! Široko daleko byl jen stále více tmavnoucí neproniknutelný les. Teď už stáli na nohou všichni. Bleskovou rychlostí se celá obloha a znatelně se ochladilo. Studentům začala stoupat od úst pára. Klepali se zimou a nikdo nevědě, co by měli dělat.
Harryho myšlenky se zbláznily. Co když je tohle Voldemortův trik? Chce ho takhle dostat? Ale proč by s ní měl dostat i všechny jeho spolužáky? Jemu je to jedno, prolétlo Harrymu hlavou. Voldemortovi nezáleželo na tom, kolik lidí zabije, Harry věděl, že proto, aby zabil jeho, neváhá obětovat nic a zabít několik nevinných lidí mu přece žádný problém nedělá. Žaludek se mu stáhl. Trhl sebou, když ho ze zamyšlení vytrhlo burácení hromu. Vrátil se do reality. Hermioně už se podařilo vykouzlit velkou světelnou kouli, která vydávala teplo. Všichni se choulili k sobě nejen zimou, ale i strachem.
Svět okolo zčernal úplně. Začalo pršet, během několika málo chvil byli mokří až na kost.
„Neznáte někdo nějaké zastřešovací kouzlo?“ zařval Harry, aby překřičel rámus bouřky. Ostatní ale jen pokrčili rameny.
„To snad není pravda,“ pomyslel si Harry, „proč je tohle v té škole nenaučí? Učí se zbytečné dějiny všech nepodstatných čarodějů, ale jak se chovat v takovéhle situaci je nikdo nenaučil.“
„Co budeme dělat?“ řekla Hermiona tak, aby ji slyšeli jen Harry a Ron, které odtáhla dál od ostatních. Nechtěla rozšiřovat ještě větší paniku. Třída se k nim, díky jejich zkušenostem, upírala jako k záchraně a své naději.
„Já vůbec nevím,“ hlesl beznadějně Harry. Ron sebou trhl.
„Co se děje?“
„Neslyšeli jste nic?“ Harry se zaposlouchal. Z lesa nedaleko od nich se ozvalo děsuplné zavrčení…
<<< Předchozí kapitola Další kapitola >>>