III4. Život a smrt

23.07.2018 13:10

Ginny se sama pro sebe spokojeně usmála a lízla si zmrzliny, kterou měla naservírovanou v oplatku ve tvaru labutě. Díky Merlinovi, že tolik cvičila, takže si teď nemusela hlídat, kolik toho jí.

„Kolik jsi jich už měla?“ odfrkl si Harry vedle ní pobaveně. „Šest? Sedm?“

„Ticho! Tohle je třetí,“ štěkla Ginny, než se zarazila. „Nebo vlastně možná čtvrtá, když o tom tak přemýšlím.“ Harry se zasmál a usrkl si svého bílého vína. Tak nějak sedělo, že na svatbě Siriuse Blacka nikdo nehlídá, jestli alkohol nepijí i nezletilí.

„Kolik skleniček jsi měl ty, co?“ vyzvala ho Ginny hravě. „Ze zmrzlin aspoň nebudu v polovině odpoledne na odpis.“

„Ne, ale budeš mít větší zadek,“ ušklíbl se, načež ho Ginny praštila.

 

„Zase ho mlátíš, Ginny? Co provedl tentokrát?“ ozval se za ní pobavený hlas. Ginny se otočila, aby přivítala Hermionu a jejího havraspárského přítele Eddieho Carmichaela.

„Jako vždycky, Hermiono,“ zašklebila se. „Praštím ho tak jednou za čas, abych ho udržela v mezích.“

„Výborně, ještě ani nejsme svoji a už je ze mě týraný manžel,“ zaskučel Harry.

„Od toho dávám ruce pryč,“ zasmál se Eddie, „nechci, aby Hermiona dostala podobný nápad.“

 

„Když už jste na to narazili, kdy to oficiálně oznámíte?“ zeptala se Hermiona tiše.

„Nejspíš během pár týdnů,“ odpověděla Ginny. „Nechtěli jsme Siriusovi s Evou ukrást jejich slávu.“

„Oznámíte co?“ zajímal se Eddie.

„To neřeš, Eddie,“ odmávl Harry staršího chlapce. „Nechceme zkazit překvapení.“

„Hm, co jsem začal chodit s Hermionou, celý můj život je jedno velké překvapení,“ ušklíbl se Eddie. „Vezměte si například tuhle svatbu. Kdybyste mi před půl rokem řekli, že půjdu na svatbu neprávem odsouzeného kriminálníka a učitelky nitrobrany, spolu s krásnou a neuvěřitelně inteligentní holkou, řekl bych, že jste se zbláznili.“

 

Hermiona zrudla a zamilovaně vzhlédla ke svému vysokému příteli. Ginny se na ni šťastně zaculila. Hermiona si zasloužila mít ve svém životě dobrého muže a Carmichael se zdál víc než vhodný. Nedávno měli dvojité rande a ona se tak na vlastní oči mohla ujistit, že Hermiona s Eddiem k sobě perfektně pasují. Navíc Eddie dobře vycházel i s Harrym, což byla také velká pomoc.

 

„Je to vážně skvělá svatba, že?“ změnil téma Harry. „Eva vypadá absolutně úžasně.“

„To jo! Ty její šaty jsou boží, a když skládali slib, tekly mi slzy! Bylo to krásné,“ ohodnotila Hermiona svým osobitým způsobem.

„Já jsem jenom ráda, že šaty, které si vybrala pro družičky, jsou skoro stejně krásné,“ poznamenala Ginny a shlédla dolů na svoje elegantní zlatavé šaty. Bála se, že se jejich barva bude bít s jejími vlasy, ale vzorek bílých růží je zjemnil natolik, že vypadala krásně.

„Víc než to,“ poznamenal Harry. „Vypadáš úžasně, Ginny. Měl jsem problém sledovat obřad, protože jsem od tebe nemohl odtrhnout oči.“ Ginny mrkla na Hermionu.

„Opravdu jsme si je dobře vychovaly, že?“

„To ano,“ zasmála se Hermiona. „Měly bychom je odměnit za jejich skvělé chování.“ Po těch slovech Eddie objal Hermionu kolem ramen a táhl ji pryč.

„Omluvte nás, ale to byl signál, že bychom si měli najít pěkné, tiché místo mezi stromy támhle,“ oznámil. Hermiona se na vteřinu zatvářila šokovaně, ale nijak se nesnažila ho zastavit.

„Sakra, tam jsem chtěl jít já,“ zažertoval Harry.

 

Ginny se na něj podívala. I když šel Siriusovi za svědka Remus, dohodli se, že se všichni tři oblečou podobně. To znamenalo, že měl Harry na sobě stylový černý hábit s bílou košilí a kravatou, bílé kalhoty a zlatý opasek. V Ginniných očích vypadal božsky.

„No, pozemky tohoto hotelu jsou velké, my máme vlastní pokoje a pochybuju, že by nás někdo sháněl, kdybychom se na hodinku ztratili…“ poškádlila ho a polechtala ho na tváři. Povytáhl obočí a chvatně odložil svou skleničku s vínem na stůl.

„To zní zatraceně dobře, má lásko…“ začal, ale byl přerušen zvučným hlasem s přízvukem.

 

„Ach, ty ta dívka, která sebrat mi místo družičky,“ pronesla vysoká, bezvadně oblečená žena, která k nim přispěchala. Ginny se na ni zmateně zadívala. Neměla tušení, o koho se jedná, ani proč si myslí, že měla být Evinou družičkou.

„Ty nevědět, kdo já být, že?“ zeptala se dotčeně. „Moje jméno být Doro Hagenová a být Evy sestra.“

„Och, aha!“ lapla Ginny po dechu. „Omlouvám se, nevěděla jsem, že má Eva sestru.“

„To skoro nikdo nevědět!“ štěkla Doro ubohou angličtinou, ve srovnání s její sestrou. „Eva popírat, že já vůbec existovat!“

„Ehm… no, je mi potěšením se s vámi seznámit, slečno Hagenová,“ podával jí Harry nervózně ruku. „Já jsem Harry Potter, Siriusův kmotřenec. Tohle je moje přítelkyně, Ginny Weasleyová, která…“

 

„Která mi ukrást mé práva stát po boku sestry mojí,“ štěkla znovu Doro. „Podívat se na ni! Být jen holka! Jak se dostat do přízeň? Jistě mít dojem, že muset, když vy ji platit za učit se. Typické! Bohatá, rozmazlená děvčátko chtít pěkná šatička, takže Evina rodina muset trpět!“

„Hej, počkejte chvilku!“ rozohnila se Ginny. Ona jí ukáže rozmazlené děvčátko!

„O co jít, princeznička? Ty nebýt zvyklá lidi říkat pravda?“ rýpala do ní dál Doro. Ginnina ruka sáhla po hůlce, kterou měla schovanou v rukávu svých šatů. Než ale stačila něco udělat, Harry zasáhl.

 

„Jak se opovažujete?“ protestoval rozčileně, čímž upoutal pozornost všech lidí ve svém okolí. „Eva požádala Ginny, aby jí šla za družičku, protože jedné na druhé velice záleží. Vsadím se, že vás nepožádala, protože jste taková hrubá kráva!“

„Fuj! Vy anglický muž být všechno stejný. Nechutný prasata!“ zaskřehotala Doro a tvrdě udeřila Harryho do hrudníku. I když neměla svaly jako její sestra, byla vysoká a měla dost síly na to, aby nepřipraveného Harryho svalila na stůl, který se pod jeho vahou rozsypal.

„Ty zatracená mrcho!“ zaječela Ginny a vší silou mrskla svou zmrzlinou po německé ženě. Jako trénovaná hráčka famfrpálu měla dobrou mušku, takže se Doro trefila přímo do tváře.

 

Celý stan naplnilo mrtvolné ticho, když si vysoká žena otřela zmrzlinu z očí. Doslova se třásla hněvem a Ginny na okamžik znervózněla, když nevěděla, co od Eviny sestry očekávat. Další události byly nicméně přerušeny Siriusem, který se svou nevěstou seděl o několik stolů dál, a nyní vyskočil na nohy a vykřikl: „Bitkaaa!“

 

Odněkud - pravděpodobně ze směru od Siriuse - najednou vyletěl jahodový koláč a trefil Doro z boku do hlavy, s dostatečnou silou, aby ji omráčil. Najednou všemi směry létalo jídlo, když se svatební hosté dali do akce. Ginny šokovaně lapala po dechu, když se většina svatebního občerstvení najednou stala zbraní a zasáhla každého, kdo stál v cestě. Ohromeně sledovala, jak se její vlastní matka chopila celého koláče a vší silou ho hodila po Fleur. Ten zasáhl francouzskou dívku do ramene a byl okamžitě oplacen něčím, co vypadalo jako talíř skotských vajec.

Ginny cítila, jak ji někdo jemně zatahal za šaty. Shlédla dolů a uviděla Harryho, který se moudře schoval pod nejbližší stůl. Zašklebila se, klekla na kolena a zalezla za ním.

 

„Jsi v pořádku?“ zeptala se rychle. „Neublížila ti ta mrcha, že ne?“

„Ne, jsem v pohodě,“ ujistil ji. „Jen mě napadlo, že by to tady na chvíli mohla být docela dobrá skrýš.“

„Máš pravdu,“ zahihňala se, než ho objala. „A taky je mimo dohled. Říkali jsme, že chceme pěkné, tiché místečko, ne?“

„To jsme říkali,“ odpověděl a přitáhl si její rty k polibku. Zůstali pod stolem po celou dobu, co kolem nich probíhal nelítostný boj.

___________________________________________________________________

Trvalo skoro půl hodiny, než se všechno začalo pomalu uklidňovat, hlavně díky hotelovému personálu, který se hostům snažil zabránit, aby se jídlem navzájem pozabíjeli. Jakmile ruch kolem utichl, Harry s Ginny neochotně vylezli ze své skrýše a rychle si upravili oblečení.

 

Ginny se rozhlédla kolem sebe, ohromená anarchií, která zavládla všude kolem, ale navzdory níž každý vypadal překvapivě šťastně. Dle očekávání vypadali Fred s Georgem, jako že prožívají nejlepší den svého života, přestože jejich doprovody Alice a Angelina, pokryté od hlavy až k patě dortem, byly šťastnější o něco méně. Podivný pohled se Ginny naskytl na její matku s Fleur, které byly obě pokryté jídlem a momentálně se objímaly a šťastně se smály, zatímco Bill je jen vyjeveně pozoroval.

 

„Á, tady jste, vy… jak to, že jste tak čistí?“ ozval se hlas za nimi. Harry s Ginny se otočili po hlase k něčemu, co na první pohled vypadalo jako obludné monstrum, ale po bližším zkoumání se z toho vyklubal Sirius. Za ním stála jeho nevěsta, která, přestože byla poměrně čistá, vypadala rozladěně.

„Měli jsme rozum a schovali jsme se pod stůl,“ informoval Harry svého kmotra. „Co se stalo tobě? Vypadáš, jako by ses v tom vykoupal.“

„Vy jste se schovali? No styďte se! Já se tady galantně obětuju, aby moje dáma utrpěla co nejmenší škody, a můj vlastní kmotřenec se schovává jako zbabělec. Ach, kéž bych na tuto zradu nikdy nepřišel!“ čertil se Sirius nepřesvědčivě.

 

„Neříkali jsme, co jsme pod tím stolem dělali, že?“ poukázala Ginny pobaveně.

„Ach tak, no to je potom jiná,“ rozzářil se Sirius. „Body navíc za skotačení jen pár stop od tvé matky, mladá dámo.“

„Zdálo se to jako dobrý nápad,“ ušklíbla se zrzka. „Evo, co se děje? Šiješ sebou, jako bys měla v kalhotách mravence.“

„Někdo po mě hodil želé, které se mi dostalo za šaty, teď to teče všude!“ zaskučela Eva. „Studí to a lepí.“

„Já tě toho zbavím,“ sahal po ní hned její manžel, ale ona ho plácla přes ruku.

„To teda ne,“ prohlásila. „Znáš pravidla: dokud nebude noc, k ničemu nedojde! Já tě znám, Siriusi Blacku, kdybys něco dostal už teď, neměl bys potřebu zůstat po zbytek večera střízlivý! Odmítám strávit svatební noc frustrací, zatímco ty se budeš vyspávat z opilosti!“

 

„Jen jsem se snažil pomoct,“ protestoval Sirius. „A moc se mi nelíbí představa, že tady mladý Harry si užívá a já přitom musím abstinovat!“

„Možná bys tedy měl trávit víc času se svou milovanou nevěstou a méně házením dortu kolem sebe, co?“ zašklebil na se něj Harry.

„To všechno bylo z dobrého důvodu,“ mrkl na něj jeho kmotr.

„Ach, Ginny, moc se za svou sestru omlouvám, to, co řekla, bylo hrozné,“ omlouvala se Eva. „Vážně jsem ji neměla zvát, ale je to jediný člen blízké rodiny, který mi zbyl.“

„Nedělej si s tím hlavu,“ mávla rukou zrzka. „Pro Merlina, kdo ví líp než já, že rodinu si nevybereš. Ale můžu se zeptat, proč sis nevybrala ji za svou družičku?“

 

„Nikdy jsme se nesblížily,“ povzdechla si Eva. „O rodiče jsme přišly, když jsme byly ještě malé. Řekla by sis, že nás něco takového semkne, ale Doro vždycky potřebovala mít nad vším kontrolu, dokonce i když byla jen o rok starší než já. Bylo s ní k nevydržení, když nedosáhla svého, a nakonec jsem s ní celé čtyři roky nemluvila. I to bylo důvodem, proč jsem se přestěhovala do Anglie, abych se od ní dostala dál.“

„Kam vlastně šla?“ rozhlížel se Harry kolem sebe.

„Zmizela chvíli po tom, co jsem ji zasáhl jahodovým koláčkem,“ odfrkl si Sirius.

„Za což budeš dnes v noci speciálně odměněn, lásko,“ zasmála se Eva a pohladila ho po tváři. „Ale teď bychom se měli dát raději do pořádku.“

 

Magie se v takových chvílích ukazuje být mimořádně užitečnou, takže netrvalo dlouho a díky řadě čistících a opravovacích kouzel se brzy do sálu vrátil dřívější lesk a krása, stejně jako v případě většiny hostů. Když se všichni vrátili na svoje místa, nastal čas proslovů. Protože Evin otec zemřel už před lety, začal to rovnou Sirius, který pronesl přípitek k Ginny a její roli družičky. Zrudla, když jí hotelový personál donesl obrovskou kytici růží a zbytek hostů ji odměnil bouřlivým potleskem.

 

Následoval proslov ženichova svědka, který si Remus dlouho a pečlivě připravoval. Vlkodlak se se zlomyslným úšklebkem na tváři postavil a Sirius se na něj s očekáváním zadíval.

„Dámy a pánové, čarodějky a čarodějové, vážení hosté, je tradicí, že ženichův svědek vytáhne několik historek, aby ženicha ztrapnil. Siriuse znám od doby, kdy nám bylo jedenáct let, a můžu říct, že pár šťavnatých příběhů dobře znám,“ zašklebil se. „Vlastně mám celou řadu trapných historek a všechny jsem si je tady sepsal.“

Ozval se výbuch smíchu, když Remus ze svého hábitu vytáhl roli pergamenu a s dramatickým gestem ho rozvinul. Pergamen dopadl na stůl a pokračoval na podlahu, dokud nedosáhl své délky téměř čtyř yardů.

 

Následujících čtyřicet minut bylo pro Siriuse velice dlouhých, když Remus popisoval tucty příhod a katastrof, které se jim během let přihodily. Sirius nebyl ušetřen jediného žertíku, kterého se dopustil a za nějž byl následně zaslouženě potrestán některým z bradavických učitelů. Ginninou oblíbenou historkou se stala ta, kdy šel na svoje první rande se studentkou Nebelvíru jménem Samantha Feathershawová. Rande trvalo všehovšudy dvacet tři minut, než naštvaná dívka, uražená některým z jeho komentářů, kopla Siriuse do slabin a utekla. Remus doporučil Evě, že je to vhodný způsob, jak se se Siriusem v budoucnosti vypořádat.

Bylo nutno přiznat, že ženich všechnu potupu přijal dobře a na závěr proslovu svého přítele objal.

„Jen počkej, až se budeš ženit ty, kamaráde,“ pronesl hlasitě, když se znovu všichni usadili. Ginny si všimla, že Remusovi na čele po té poznámce vyvstala vráska.

 

Nakonec se postavila Eva a nervózně se rozhlédla po místnosti.

„Když jsem před deseti lety přišla do téhle země,“ začala, „jednoduše jsem se snažila začít nový život. Ve své rodné zemi jsem měla jen malou rodinu a problémy najít si práci, takže jsem se rozhodla zkusit štěstí tady, protože jsem anglicky mluvila docela obstojně. Ne vždycky to bylo snadné, ale nakonec jsem si zařídila docela dobré živobytí. I tak jsem ale byla velice osamělá.“ Davem se rozneslo soucitné mumlání.

„Potom jsem loni v létě dostala nabídku učit dvě děti. Na tom nebylo nic neobvyklého, byla to koneckonců moje práce, když jsem ale zjistila, koho budu učit, byla jsem v šoku, ale ještě víc jsem z toho měla radost. Musím přiznat, že učit Chlapce, který zůstal naživu, byla velice lukrativní nabídka, když už nic jiného. Všechno se ale změnilo, když jsem potkala svého zaměstnavatele, fešáka Siriuse Blacka.“

 

Následovalo několik hlasitých návrhů, aby si Eva pořídila brýle.

„Sirius ztělesňoval vše, o čem jsem u muže snila,“ pokračovala s úsměvem. „Byl vysoký, pohledný, zábavný a měla bych zmínit, že také docela bohatý. Mělo to jenom jeden háček. Zdálo se, že ho děsím.“

„To pořád,“ poznamenal její manžel.

„Byla jsem zničená,“ pokračovala Eva, když ho pohladila po vlasech. „Byl to můj ideální muž, ale když jsem s ním chtěla mluvit, prohodil sotva slovo a vypadal, že by nejraději utekl z místnosti.“

„Ten pocit znám,“ zašeptala Ginny Harrymu do ucha. Ten se jen usmál a stiskl jí ruku.

 

„V zoufalství jsem udělala něco, co už bych teď znovu neudělala. Bohužel jsem věděla, že moje hrozné činy mohou vést k tomu, že mě Sirius, do kterého jsem byla bezhlavě zamilovaná, odmítne navždy. Potom jsem si ale promluvila se dvěma úžasnými lidmi a rozhodla se přiznat se mu a spoléhat na jeho milosrdenství,“ dokončila smutně. Místnost byla ponořená do naprostého ticha, jak každý s napětím očekával, co bude dál.

 

„Musím říct, že Sirius přijal moje přiznání mnohem lépe, než jsem čekala, ale řekl mi, že si všechno potřebuje promyslet. Samozřejmě jsem si netrpělivostí ukousala všechny nehty, jak jsem se nemohla dočkat, až se rozhodne. Řeknu vám, že ten blázen mě nechal čekat celý týden! To muselo být nejdepresivnějších sedm dní v mém životě, ale nakonec za mnou přišel s tím, že chce našemu vztahu dát šanci,“ prozradila. Každý začal tleskat, jak se Eva znovu rozzářila štěstím.

 

„Asi nemusím říkat, že jsme brzo přišli na to, jak nás baví společnost toho druhého, a nechtěli jsme se od sebe odloučit. I tak jsem ale byla v šoku, když mě Sirius před Vánoci požádal o ruku. Nestává se často, abych ztratila řeč, ale byla jsem tak překvapená, že jsem málem zapomněla říct ano!“

„Čímž mi málem způsobila infarkt,“ vložil se jí hlasitě do řeči Sirius.

„Ale chudáčku,“ poškádlila ho Eva. „Nicméně, nakonec jsem se vzpamatovala natolik, abych mu potvrdila, že si ho chci vzít víc než cokoliv jiného na světě. No, jsem si naprosto vědomá toho, že nejsem nejhezčí ženská…“ Její slova přerušil odpor, nejhlasitější od Siriuse a Harryho. Eva zrudla a zdálo se, že ji to dojalo, ale zase nad sebou získala kontrolu.

„Jste milí,“ odmávla je, „ale vím, že nejsem štíhlá kráska, která by mohla zdobit obálky časopisů. Nicméně, přísahám, že budu navždycky milovat tohoto báječného muže vedle sebe a budu mu nejlepší manželkou, jakou jen budu schopná.“

 

Její slova odměnil bouřlivý potlesk a tentokrát Eva opravdu nezabránila slzám. Sirius se postavil, něžně ji objal a s úžasem se na ni zadíval. Ginny cítila, jak se její vlastní oči zalévají slzami.

Uplynula asi minuta nebo dvě, než nad sebou Eva získala kontrolu a políbila svého manžela, což opět doprovodil bouřlivý potlesk všech hostů. Pak se otočila a znovu k nim promluvila.

 

„Řekla jsem už všechno, co jsem chtěla, kromě jedné věci. Díky vám všem, že jste dneska přišli. Všichni jste tak báječní! Než se ale posadím, jsou tu dva lidé, kterým bych chtěla věnovat speciální poděkování. Jsou to samozřejmě Harry a Ginny. Pochybuji o tom, že bych se bez nich před Siriusem vyslovila a my bychom tady dneska byli. Možná jsou ještě mladí, ale jsou to ti nejmilejší a nejvřelejší lidé, jaké znám a já je oba miluju. Děkuji vám.“

 

Když se Eva posadila a rozezněl se další potlesk, Ginny se podívala na svého přítele. Harry zářil jako sluníčko a ji opravdu zasáhlo, jak moc to pro něj znamená. Poprvé v životě měl plnohodnotnou, milující rodinu, což pro něj bylo důležitější než cokoliv jiného. Natáhla se k němu a vzala ho za ruku. Podíval se na ni rozzářenýma očima. Pak si ji bez varování přitáhl do těsného objetí.

„Miluju tě,“ zašeptal jí do ucha.

„Taky tě miluju,“ odpověděla a po tvářích jí stékaly slzy štěstí.

 

„Tak, proslovy jsou z krku,“ ozval se hlasitě Sirius, „takže, pánové, k baru! Dámy, taneční parket čeká.“

Ginny se zašklebila na svého přítele. O Vánocích řekl, že s ní chce znovu tančit, a teď nastal čas jeho přání vyplnit. Vzala ho za ruku a prakticky ho na parket odtáhla.

___________________________________________________________________

Noc utekla neuvěřitelně rychle, protože většinu z té doby strávili na tanečním parketě, přestože se oba stačili nenápadně dostat také k několika drinkům. Jejich snaha byla podpořena také tím, že Molly Weasleyová objevila, že servírují elfské víno, které do sebe klopila ve velkém. Nakonec byla opilá téměř k nevědomosti.

 

Fakt, že měl Sirius prsty ve výběru hudby, byl bolestivě zřejmý během některých prapodivných pasáží. Ginny se nikdy nesetkala s hudbou, která by vyžadovala takové taneční kreace, ale Sirius ji ujistil, že „Agadoo“ je klasickou hudbou na každé mudlovské party. Mudlové jsou prostě divní, usoudila nakonec.

Mnohem víc se jí líbily pomalé pasáže, z nichž jedna právě hrála. Hlavu měla položenou na Harryho rameni, jak se pomalu sunuli po parketu. V místnosti vládlo přítmí a hudba nehrála nijak hlasitě. Bylo jí dobře.

 

Najednou ale hudba přestala hrát a světla se zase plně rozzářila. Zamrkala nad nečekaným světlem a zvedla hlavu, aby se podívala, co se děje.

„Věnujte mi, prosím, všichni pozornost,“ ozval se Remusův hlas. „Náš šťastný páreček se brzy pomocí přenášedla odebere na svou svatební cestu na Mauritius. Udělejte jim, prosím, místo, ať je všichni vidíme. Jo a dámy, věřím, že Eva bude házet svojí kyticí.“

„Ta je moje!“ oznámila Ginny tak ohnivě, až se Harry rozesmál.

 

Prorazili si cestu do čela velkého stanu, kde už čekali Eva se Siriusem. Už byli převlečení do mudlovského oblečení a každý měl s sebou malý kufřík. Eva držela v ruce svou svatební kytici.

 

Když se kolem páru shromáždil dav, Ginny kousek ustoupila. Viděla množství žen, včetně Tonksové a Audrey, jak si hlídají svůj prostor vepředu, ale to byla podle Ginny chyba. Eva byla silná žena, takže se dalo čekat, že kytici hodí poměrně daleko. O pár kroků odstoupila od hlavního davu a podebrala si šaty, aby se mohla dobře hýbat.

Po své levici zaznamenala Angelinu Johnsovou, jak také ustupuje, ale je připravena vrhnout se vpřed. Angelina zachytila její pohled a odhodlaně se na ni zašklebila, což jí zrzka hned oplatila. Obě dívky věděly, že to bude bitva mezi nimi, a byly na to dobře připravené.

 

„Dobře, jste připravené?“ křikla Eva a obrátila se k nim zády. Oběma rukama hodila kytici za hlavu, a ta přesně podle Ginnina očekávání přeletěla většinu hlav toužících žen. Jakmile kytice opustila Evinu ruku, se Ginny dala do pohybu. Pohled držela upřený na kytku a ignorovala všechno ostatní kolem sebe. Kytice však letěla příliš vysoko, takže Ginny pokrčila kolena a vyskočila, jak jenom dokázala. Naplnilo ji nadšení, když se její prsty sevřely kolem stonků. O vteřinu později ji něco tvrdě udeřilo a ona spadla na zem s vyraženým dechem.

 

Chvíli trvalo, než se jí v hlavě zase vyjasnilo. Podívala se na svoji ruku a s úžasem v ní spatřila poničenou, rozlomenou kytici. Několik stop od ní se také na zemi válela Angelina, s druhou polovinou kytice v ruce. Kolem nich zněl smích, když ji pár rukou něžně zvedl ze země.

„Skvělý skok, lásko,“ zašklebil se Harry a políbil ji.

„Říkala jsem, že ji dostanu, ne?“ zasmála se a zamávala zničenou kyticí ve vzduchu.

 

„Sakra, Ginny,“ zavolala na ni Angelina, „jsem dost ráda, že jsme ve stejném famfrpálovém týmu. Nechtěla bych hrát proti tobě!“

„Nápodobně,“ zasmála se zrzka. „Nebelvírským holkám nic nezabrání, když něco chtějí, co?“

„To je sakra pravda,“ odsouhlasila Angelina, přistoupila k ní a objala ji, než se otočila k Harrymu.

„Zdá se, že se brzo dostaneš do chomoutu, Harry,“ poškádlila ho.

„Jako by to byla nějaká tragédie,“ ušklíbl se Harry. „I když George tou představou nevypadá být zrovna nadšen.“

 

Všichni se otočili ke jmenovanému, který je pozoroval a vypadal, že je mu docela špatně. Angelina na něj zamávala svojí polovinou kytice.

„Ach, miláčku! Doufám, že už jsi mi koupil zásnubní prstýnek?“ zavolala. George vypadal, že je připraven dát se s křikem na úprk, zatímco Fred s Alicí vybuchli smíchy.

 

„Tak jo, všichni, my padáme!“ zvolal najednou Sirius, takže k sobě opět přitáhl pozornost všech hostů. Z davu se začal ozývat jásot a pokřikování. Harry s Ginny si probojovali cestu dopředu, aby se s novomanželi mohli rozloučit. O chvíli později jim Sirius s Evou zmizeli z dohledu, jak je přenášedlo odneslo pryč.

 

Harry položil ruku kolem Ginniných ramen a zhluboka se nadechl.

„Připraven ještě k troše dalšího tance?“ zeptala se ho Ginny.

„Rozhodně, ale doufám, že už budou hrát něco pomalejšího,“ přiznal Harry.

„Jo, dokud nebudou znovu hrát ty příšernou písničku o ananasech, jsem v pohodě,“ souhlasila jeho přítelkyně. Oba se zasmáli a ruku v ruce se vrátili na taneční parket.

___________________________________________________________________

„Dobře, hádám, že když tu není Sirius, je na mě, abych tohle setkání zahájil,“ prohlásil Harry. Ginny si šťastně pomyslela, jak je dobře, že konečně vylezl ze své ulity.

„Jak se budeme tento týden jmenovat?“ zeptala se Tonksová rozjařeně.

„Jen pro tento týden se budeme jmenovat Buďte zticha a poslouchejte Harryho!“ odpověděl odměřeně. „Teď buďte zticha a poslouchejte mě.“

„Ach, nejde ho nemilovat, když je tak dominantní, že?“ sklonila se Tonksová k Ginny. „To mi fakt zatápí pod kotlem.“

„Já vím! Najednou je tak mužný, že úplně jihnu,“ souhlasila Ginny.

„Vsadím se, že Voldemort si tady tím týráním procházet nemusí,“ zamumlal Harry a zavrtěl nevěřícně hlavou.

„Máš to rrád,“ poznamenala Fleur s úsměvem. „Všechny krrásné šeny s tebou flirrtují. Pržisnej, še to máš rrád.“

 

„Mohli bychom, prosím, pokračovat?“ opáčil Harry ublíženě. „Máme toho dneska hodně.“

„Možná bych mohl začít,“ navrhl Percy s úšklebkem. „Jak všichni víte, Kornelius Popletal byl minulý týden odvolán z pozice Ministra kouzel a momentálně je zadržován v ministerských celách a čeká na oficiální obvinění. Pochopil jsem, že je to poměrně jasný případ, a vzhledem k tomu, kolik prostředků zpronevěřil, ho čeká deset až patnáct let v Azkabanu.“

„Jeho dřívější spojenci od něj dali ruce pryč,“ poznamenala Audrey, „a bez Malfoye, který by ho zachránil svými galeony, vypadá jak zmoklá slepice. Ministerstvo už zmrazilo všechny jeho osobní účty a prochází všechny jeho účetní knihy. S tím pomáhám i já, mimochodem.“

 

„Tak to vypadá, že s ním už si nemusíme dělat starosti,“ poznamenal Harry se spokojeným úsměvem. „A když už jsme narazili na Malfoye, už víme, kdy bude odsouzen?“

„Na začátku příštího týdne,“ odpověděla Tonksová. „Vzhledem k jeho zločinům během první války proti Voldemortovi, je téměř jisté, že bude odsouzen k polibku mozkomorem.“

„Což nebude žádná škoda,“ poznamenala Ginny.

„Ginny!“ okřikla ji Hermiona. „Je jedno, co udělal, mozkomorův polibek je nehumánní způsob, jak se vypořádat s vězni. Tím, že ho takhle odsoudíme, nejsme v ničem lepší než Voldemort. Příhodným trestem by bylo doživotí.“

 

„Nemyslím si, že doživotí v Azkabanu je jakkoliv humánnější,“ poznamenal Harry. „Ale ohledně mozkomorova polibku s tebou souhlasím. I když si myslím, že je nebezpečné nechávat Malfoye naživu, jsou lepší způsoby, jak to udělat. Osobně si mám za to, že nejsoucitnější popravou by bylo prostrčit ho závojem na Odboru záhad.“

„Nemyslím si, že soucitný a poprava jdou použít v jedné větě,“ odvětila Hermiona chladně.

„Hermiono, jsme ve válce. Už jsme viděli, že Azkaban není tak bezpečný, jak jsme doufali, a i když byl zbaven svého bohatství, Lucius je nesmírně nebezpečný nepřítel,“ připomněl jí Remus. „Jak by ti bylo, kdyby se mu podařilo utéct a zabít Harryho, například? Je příliš nebezpečný, než aby byl ponechán naživu.“

„Navíc, ne, že by si to nezasloužil,“ souhlasila Tonksová. „Co jsem pochopila, zabil tucty lidí, mudlů i kouzelníků. Nikdy by nezměnil svoje názory, že pouze čistokrevní jsou plnohodnotnými lidmi a ostatní jsou jen špína. Je to v něm zakořeněno příliš hluboko. To znamená, že bychom mu nikdy nemohli věřit.“

 

„Tomu všemu já rozumím,“ nedala se zlomit Hermiona, „ale jen tak chladnokrevně ho zabít je tak barbarské! Je zajatý a nikoho už neohrožuje, nemusíme se snížit k vraždě.“

„To není vražda, to je spravedlnost,“ pronesla Lenka překvapivě tvrdým hlasem. „Když ho zabijeme, nevrátíme tím život jeho obětem, ale zabráníme mu udělat to znovu. Neexistuje způsob, jak ho spolehlivě držet pod zámkem, zvlášť když je Voldemort stále někde tam venku. Dokud je naživu, bude hrozbou a já osobně si myslím, že se vzdal práva na život v tom okamžiku, kdy začal lidi vraždit pod rouškou krevního statusu.“ Hermiona na svoji přítelkyni zůstala jen šokovaně zírat.

 

„Smrt je něco, čemu budeme všichni dříve či později čelit,“ pokračovala Lenka jemnějším tónem. „Malfoyovi bude lépe, když tuhle existenci ukončí a začne znovu někde jinde. V tomto životě udělal až moc nepořádku.“

„Takhle to opravdu vidíš?“ zeptala se se zájmem Audrey.

„Ano, jeho tělo zemře, když bude odsouzen,“ potvrdila Lenka, „duše je nesmrtelná a bude pokračovat dál. Doufejme, že příště se Malfoy ocitne někde, kde najde mír.“

„Ta myšlenka se mi líbí,“ přikývl Harry. „Znamenalo by to, že moji rodiče jsou na nějakém lepším místě.“

„Jsem si jistá, že tvoje mamka a taťka na tebe stále dohlížejí, Harry,“ usmála se Lenka. „I když doufám, že ne ve chvílích, kdy jsi s Ginny o samotě.“

„Věřte mi, James by si to určitě nenechal ujít,“ ušklíbl se Remus.

 

„Naše kampaň na obsazení madam Bonesové na pozici Ministryně kouzel jde dobře,“ přerušil ho Percy v zoufalé snaze vrátit setkání zpět k tématu. „Jak jsme se obávali, Rufus Brousek začal svou kampaň tvrdě, ale jsme docela úspěšní v tom jeho snahy mařit.“

„Naše kampaň stojí na třech pilířích: úplatcích, vydírání a pomlouvání,“ vysvětlila Audrey.

„Pěkná kombinace,“ zasmál se Bill.

„Díky, budoucí švagře, taky si to myslíme,“ ušklíbla se. „Část s podplácením je poměrně přímočará a díky Siriusově štědré podpoře můžeme poměrně snadno přebít úplatné hlasy, které by jinak získal Brousek.“

 

„Vydírání je trošku ošemetnější,“ převzal slovo zase Percy. „Audrey má záznamy dokazující finanční nesrovnalosti během let a Tonksová poskytla nějaké zajímavé informace o tom, že bystrozoři na Brouska nikdy nemohli kvůli nedostatku důkazů. I tak si ale dáváme velký pozor, na koho budeme tlačit. Zatím největším úspěchem je, že Amélii podpořil Cecil Greengrass.“

„Greengrass?“ zaujalo Harryho. „V Bradavicích jsou dvě dívky s takovým jménem, obě ve Zmijozelu. To jsou nějací příbuzní?“

„Jsou to jeho dcery. Než Luciuse zatkli, domlouvali si společně Zásnubní dohodu jedné z nich s Dracem Malfoyem, což asi mluví samo za sebe,“ vysvětlil Percy. „Teď je nějaká dohoda samozřejmě pasé.“

„Šťastlivky,“ podotkla Ginny.

 

„To teda,“ souhlasil Percy. „Každopádně, Greengrass je pěkně opovrženíhodný týpek a má prsty v tuctu pochybných obchodů. Jeho rodina sice nikdy otevřeně Voldemorta nepodporovala, ale kolují drby o finanční podpoře a taky rozhodně politické podpoře čistokrevných záležitostí. Moje milovaná snoubenka naštěstí našla nějaké docela velké mezery v jeho daňových odvodech, které stačily k tomu, aby byl přesvědčen, že podpořit madam Bonesovou je v jeho nejlepším zájmu.“

„Taky pomohlo, že čistokrevní momentálně nemají silného uchazeče. Brousek se do té role snažil napasovat, ale naše finanční taktika a hanobení nám pomohlo zúžit jeho pole působnosti,“ ušklíbla se Audrey.

 

„Tak nějak také pronikla k Čarostolci zpráva detailně popisující Brouskovu zamýšlenou daňovou reformu. Očividně má Ministerstvo velké problémy sehnat dostatek příjmů, proto zamýšlel zvýšit daňové zatížení rodin s vyššími příjmy. To se samozřejmě určitým starým, čistokrevným rodinám nezamlouvalo,“ pokračoval Percy.

„Jo, tak něco takového mu rozhodně nepomůže,“ přikývla Ginny.

„To rozhodně doufám, trvalo mi dost dlouho to sepsat,“ zašklebil se Percy.

„Už chápete, proč ho miluju?“ zasmála se Audrey.

„Rozhodně,“ přidal se k ní Harry. „Myslím, že po tak brilantním nápadu ho trochu miluju i já.“

„Promiň, Harry, ale nikdy bych nemohl své milované sestřičce přebrat přítele,“ odtušil Percy.

„To mě podržte, on má přece jenom smysl pro humor!“ vydechl Bill. „Percy, právě ses stal mým oblíbeným bratrem.“

 

„Takže Amélie má ty nejlepší šance stát se Ministryní?“ zeptala se Tonksová.

„Řekla bych, že v současnosti máme jistých asi padesát procent hlasů, Brousek kontroluje asi tak třicet. Zbývajících dvacet procent voličů je nerozhodnutých, ale velká část z nich se přiklání spíš k Bonesové,“ shrnula Audrey. „Není to úplně jasná výhra, ale já věřím, že bude.“

„Paráda,“ vydechl Harry. „Se slušným Ministrem můžeme doufat v dopadení zbývajících Smrtijedů a sražení Voldemorta na kolena.“

 

„Když už mluvíme o tom hadím ksichtu, jak daleko jste s těmi knihami, které jsme získali na Malfoy Manor?“ zeptala se Tonksová.

„Myslím, že jsme našli, co jsme hledali,“ potvrdila Ginny. „Jak jsme se báli, kouzlo vyžaduje obrovské množství síly a Harry ho už několik dní trénuje. Eva říkala, že chce duši v Harryho mozku napřed trochu prozkoumat, ale můžeme s tím začít prakticky hned, jak se naše hrdličky vrátí z líbánek.“

„Mauricius,“ vydechla Tonksová zasněně, „jednou bych si chtěla moct dovolit se tam podívat.“

 

„Jo, no, možná bych teď měl svou částí přispět já,“ ujal se slova nejistě Bill. „S Fleur jsme vzali ty šperky a dali je skřetům, aby je ocenili. Ukázalo se, že se mezi nimi nacházelo pár poměrně vzácných kousků.“

„Oui,“ potvrdila Fleur. „Svlášť jeden kousek byl extrrémně vzácný. Ržíká se mu Oko z Nairobi a už nějakou dobu je prohlášen sa stracený.“

„Jakou má cenu?“ zeptala se Audrey se zájmem.

„Skřeti odhadli jeho cenu na něco málo přes dva miliony galeonů,“ prohlásil Bill. Po jeho slovech zavládlo naprosté ticho.

 

„Chceš říct, že potencionálně máme dva miliony galeonů, které si můžeme rozdělit?“ zalapala nakonec po dechu Ginny.

„Vlastně ne, to je jen hodnota toho jednoho kousku,“ zašklebil se Bill. „Dalších osm kousků nás dostane na téměř dvojnásobnou cenu.“ Ginny cítila, jak jí poklesla čelist. Nevěděla, jestli se jí chce víc tancovat nebo se smát. A zdálo se, že všichni ostatní jsou na tom stejně.

„Samozřejmě budeme muset nejdříve najít kupce, ale skřeti si myslí, že Oko z Nairobi prodají v Abu Dhabi. Chtějí samozřejmě prověrku, ale znamenalo by to, že ho můžeme prodat bez jakýchkoliv obtíží a bude prakticky nemožné sledovat jeho stopu zpátky k nám,“ informoval je Bill. „Další tři kousky také snad prodají na Dálném východě.“

 

„Ó… můj… Bože…“ zamumlala zadýchaně Hermiona. „Čtyři miliony galeonů rozdělené mezi dvanáct…“

„Deset,“ přerušil ji Bill. „Mluvil jsem o tom před několika dny se Siriusem, protože jsem věděl, že na tomto setkání nebude. Věří, že už teď má dost peněz, než kolik stihne za celý život utratit, takže pro sebe a Evu podíl nechce.“ Hermiona vyjekla.

 

„Je to pro tebe v pohodě, Hermiono?“ zeptala se Ginny zvědavě. „Chci říct, přece jen jsou to nepoctivě získané peníze.“

„No… není mi to úplně příjemné, ale s tolika penězi můžu udělat tolik dobrého!“ prohlásila. „Existují tucty skvělých charit, kterým můžu pomoct. Nějaké peníze bych mohla dát rodičům, aby mohli rozšířit svoji zubní ordinaci. A taky bych si mohla dovolit mudlovskou univerzitu! To by bylo tak skvělý.“

„Ano a musíme se ujistit, že Malfoy se k takovému bohatství už nedostane,“ připomněla Lenka.

„Možná pobyt ve tvé blízkosti snížil moje morální zábrany, Ginny,“ ušklíbla se Hermiona.

 

„Takže s tím všichni souhlasí?“ zeptal se Harry celé skupiny. „Necháme Billa, aby ten obchod se skřety domluvil, a pak si zisk rozdělíme?“ Každý nadšeně přikývl.

„Myslím, že tohle je poprvé, co jsme se na něčem shodli všichni bez diskuse,“ zasmál se Harry.

 

„Slyšel někdo něco o tom, co se stalo na Malfoy Manor?“ zajímala se po chvíli Hermiona.

„Ne, ani slovo,“ odpověděla Tonksová. „Buď si Narcisa neuvědomila, že požár založil někdo zvenčí, nebo to nechtěla nahlásit, aby nemusela přiznat, co se ztratilo.“

„Víme, kolik škody na domě bylo?“ zeptal se Harry.

„Ne, ale mohla bych zkusit vymyslet důvod, proč je během pár dní navštívit. Už dlouho máme podezření, že bylo Malfoy Manor během poslední války Voldemortovou hlavní základnou, takže kdybychom ji úplně vyřadili, byla by to pro nás velká výhra,“ zašklebila se Tonksová.

„Díky Harrymu a jeho tendencím k pyromanii,“ zasmála se Ginny.

 

„To odmítám, už týden jsem nic nezapálil!“ zavtipkoval její přítel. „Ale vážně, má ještě někdo něco, co je třeba vyřešit?“ Nikdo se nepřihlásil.

„Pak považuji toto setkání za ukončené a navrhuji, abychom prozkoumali Siriusův bar za účelem oslavy toho, že budeme brzo nechutně bohatí.“

 

Když se Sirius následující týden vrátil ze svých líbánek, našel svůj domácí bar kompletně vypleněný.

___________________________________________________________________

O několik dní později se Ginny probudila v posteli, kterou sdílela s Harrym, jen aby zjistila, že je v ní sama. Bylo už po desáté hodině dopoledne, takže nebyla překvapená, že je její přítel už vzhůru. Byl ranní ptáče, což ona nikdy nechápala. S očima jen napůl otevřenýma vstala a rychle se v koupelně zkulturnila. Hodila na sebe kraťasy a tričko, načež si rychle pospíšila ze schodů dolů, aby se poohlédla po něčem ke snídani. V kuchyni pak našla nejen svého přítele, ale také Remuse s Tonksovou, kteří s nimi zůstávali na Grimmauldově náměstí, zatímco byli Sirius s Evou pryč.

 

„Dobrý ráno, lidi,“ zívla si a posadila se vedle Harryho. „Zbylo něco ke snídani?“

„Dobré ráno, Růženko,“ ušklíbl se Harry. „Dobby ti pořád udržuje teplý talíř.“

„Skvělé, umírám hlady,“ usmála se.

„To mě nepřekvapuje, vždyť je skoro čas k obědu,“ poškádlila ji Tonksová. „Jsi si jistá, že nejsi se Siriusem příbuzná?“

„Ha, ha,“ ušklíbla se a sebrala nůž s vidličkou, aby se pustila do velké porce snídaně, kterou před ni Dobby mezitím postavil.

 

„Možná si u jídla budeš chtít přečíst dnešního Denního věštce,“ navrhl jí Harry a položil před ni noviny. Velký titulek okamžitě přitáhl její pozornost.

Prominentní čistokrevný kouzelník odsouzen!

Včera ráno v devět hodin byl Lucius Malfoy, poradce dřívějšího Ministra kouzel Korneliuse Popletala, odsouzen k mozkomorově polibku. Malfoy byl odsouzen k smrti poté, co byl usvědčen jako Smrtijed po přiznání se pod vlivem veritaséra. Přiznal se, že osobně zabil pět čarodějek a kouzelníků a nejméně šestnáct mudlů. Také se přiznal k počtu dalších zločinů, zahrnujících krádeže, úplatkářství, padělání a únos.

Zatímco jeho trest byl nepochybně zasloužený, jeho blízký vztah s bývalým Ministrem Popletalem přináší řadu otázek ohledně našeho bývalého vůdce. V současnosti je Popletal zadržen Oddělením pro vynucování kouzelnického práva za zpronevěru stovek tisíc galeonů z ministerského rozpočtu. Povídá se, že také přijímal množství úplatků právě od Malfoye a tento jeho údajný vztah se Smrtijedem bude důkladně prozkoumán. Všeobecně se také věří, že…

 

Ginny opatrně položila příbor a opřela se o svoji židli. Lucius Malfoy, muž zodpovědný za to, že se jí dostal do ruky Raddleův deník, byl mrtvý. Zhluboka se nadechla a snažila se uklidnit.

„V pořádku, lásko?“ zeptal se jí Harry s obavami.

„Jo, jsem v pohodě,“ odpověděla, ale sama slyšela, jak se jí chvěje hlas. Harry se natáhl a přitáhl si ji do pevného objetí.

„Je pryč, Ginny, ten bastard je pryč,“ tišil ji. „Už nikdy nikomu znovu neublíží.“

„Já vím, já jen… sakra! Ten chlap mi ukradl dětství, Harry. Využil mě jako hračku, aby ublížil taťkovi, a málem pomohl Voldemortovi se vrátit. Četl jsi, kolik lidí zabil. Byl zlo, čisté zlo. Mozkomorův polibek byl pro něj ještě příliš laskavý,“ procedila mezi zuby.

 

„Je to v pořádku, lásko,“ opakoval Harry a něžně ji hladil po zádech. „Je pryč a to je důležité.“

„Jo, asi jo,“ souhlasila roztřeseně. „Do pekla! Proč vlastně brečím? Měla bych jančit radostí.“

„Nikdy to není tak jednoduché, Ginny,“ odpověděla mírně Tonksová. „Malfoy ti hodně ublížil a taky se snažil ublížit lidem, které miluješ. Není to jen o spravedlnosti za to, co udělal. Tohle všechno ti vrací bolest, kterou jsi zažila, a to všechno tě ovlivňuje. Neboj se brečet, zlatíčko, ať to z tebe všechno odejde pryč.“

„Ne,“ zavrtěla zrzka hlavou a odtáhla se od Harryho, aby si utřela oči. „Už nikdy nebudu znova obětí a ať se propadnu, jestli ještě jednou dovolím zatracenému Malfoyovi mě rozbrečet. Jsem ráda, že je mrtvý, a víte co? Dnešek si sakra užiju!“

 

Pak se zadívala svému příteli zpříma do očí.

„Harry, jdu se nahoru umýt a obléct. Než se vrátím, chci, abyste s Dobbym dali dohromady piknikový koš, protože my dva si uděláme pěkný den někde venku. Můžeš vybrat místo,“ řekla tónem, kterému se neodmlouvá. „A až se vrátíme, tak si my čtyři oblečeme naše nejlepší oblečení a najdeme nějakou nechutně drahou restauraci, kam si zajdeme na večeři. Co na to říkáte?“ Harry se široce usmál.

„Myslím, že je to skvělý nápad, Ginny,“ řekl.

„Sakra, jo!“ souhlasila Tonksová. „Neměla jsem příležitost vytáhnout svoje šaty už léta. Rozhodně jsem pro.“

„S vidinou brzkého zbohatnutí myslím, že si to můžeme dovolit,“ souhlasil Remus. „Navíc, Sirius mi nechal nějaké peníze pro případ nouze, a já si myslím, že nouzově potřebujeme pár lahví nějakého opravdu dobrého šampaňského k dnešní večeři, nemyslíte?“

 

„To teda sakra jo,“ zasmál se Harry. „Ale ještě než půjdeš, Ginny, podívej se na stranu sedmnáct. Myslím, že dnes večer budeme mít hned dva důvody k oslavě.“ Ginny znovu zvědavě zvedla noviny a nalistovala příslušnou stránku. Většinu z ní zabírala sekce s názvem ,Oznámení’. Harry se k ní naklonil, aby jí ukázal jedno konkrétní, které měl na mysli.

Artur a Molly Weasleyovi s potěšením oznamují zasnoubení své dcery, Ginevry Molly Weasleyové z Vydrníku sv. Drába a Harryho Jamese Pottera z Londýna.

 

Víc oznámení neříkalo, ale Ginny cítila, jak jí srdce radostně poskočilo v hrudi. Šokovaně vzhlédla k Harrymu.

„Zdá se, že Sirius a tvoji rodiče dohodu podepsali těsně před svatbou,“ vysvětlil. „Teď už se tomu nevyhneš, zdá se.“ Ginny se nahnula a přitáhla si ho k vášnivému polibku, přičemž ignorovala posměšky přicházející od Remuse a Tonksové. Odtáhla se s velikým úšklebkem na tváři a písní v srdci.

„Ujisti se, že bude ten koš vybaven opravdu dobře, Harry. Dneska budeme mít skvělý den!“ řekla, než si pospíšila z místnosti.

 

Rychle vběhla do své ložnice a začala se přehrabovat ve skříni, aby našla nějaké vhodné oblečení na romantické odpoledne se svým přítelem. Nakonec s nadšením vytahala na postel skoro celou skříň, než zapadla do koupelny, aby si dala rychlou sprchu. V koupelně zachytila svůj odraz v zrcadle. Na vteřinu ji zarazilo, jak staře vypadala. Za pár týdnů jí bude teprve patnáct, ale dívka, která se na ni dívala ze zrcadla, byla dospělou ženou. Pomalu se posunula k zrcadlu blíž a zadívala se do svých hnědých očí. Uvědomila si, že se nedívá do očí dítěte. Ona i Harry zažili příliš mnoho na to, než aby mohli stále zůstávat dětmi.

 

„Možná jsi mi sebral dětství, Malfoyi, ale zbytek mého života je jen a jen můj a já si ho užiju naplno!“ pronesla. A obraz v zrcadle jako by její slova potvrzoval.

S vítězným úsměvem na rtech ze sebe shodila oblečení a vstoupila do sprchy.

 

 

 

 

 

Předchozí           Následující